Zpráva o letošní cestě do Bad Münstereifelu
Tahle výměna stojí za to!
Jako každý rok na podzim vyjeli němčináři z sext (a několik kolegů z dalších ročníků) na osmidenní výměnu do západního Německa. Přinášíme vám jejich postřehy a dojmy.
Autobus ještě jednou objel kruhový objezd a pak už se vydal směrem na Prahu. Všichni jsme mávali skupince výměnných studentů na parkovišti, většina z nás v slzách dojetí z dlouhého loučení. Za ten týden, který sice krátký nebyl, ale utekl nám jako voda, jsme se s nimi velice spřátelili a sblížili. Proto jsme my i všichni naši Němci jen těžko skrývali slzy. Vždyť se přece uvidíme až za půl roku!
Po celou cestu nás provázelo krásné počasí, které jsme dovezli až do malého městečka Bad Münstereifel v Severním Porýní-Vestfálsku. První den - neděli - jsme strávili společně s hostitelskými rodinami. Většina využila možnosti návštěvy Phantasialandu, obrovského zábavního parku.
Pondělí už tak odpočinkové nebylo. Sice byl německý státní svátek, ale pro nás to byl spíše důvod navíc, proč si udělat kulturně vzdělávací výlet do Trieru, nejstaršího města v Německu. Prohlédli jsme si velkou část historického města, kterou tvořily architektonické památky z dob říše římské, a po kratičké pauze na oběd jsme navštívili rodný dům Karla Marxe.
Následující den byl také ve velice naučném duchu, tentokrát ale bez našich německých kamarádů. Hned po ránu nás velice mile přivítal ředitel gymnázia a pak už jsme vyráželi autobusem směr Kolín. Jako první jsme navštívili El-De Haus, bývalou budovu Gestapa a hned poté jsme se vydali do Kolínské katedrály, která svou krásou a ohromující velikostí ostře kontrastovala s děsivým domem, ve kterém trpělo tolik lidí. To zdaleka nebylo všechno, protože po obědě jsme se vydali na procházku starým městem a postupně jsme došli až k budově WDR, jedné z hlavních společností televizního a rozhlasového vysílání. Prostředí, ve kterém vzniká tolik pořadů jak televizních, tak rozhlasových, nás dokonale fascinovalo a náš průvodce znal odpověď na každou naši otázku a nešetřil zajímavými detaily.
Středa pro nás byla odpočinkovějším dnem. Po návštěvě pana starosty na místní radnici jsme se společně se zkušeným původcem vydali na procházku městem, při které jsme se dozvěděli něco o židovské komunitě, která zde žila. Projekt, kterým jsme se měli ten den zabývat, pokračoval i dále - v počítačové učebně v budově gymnázia jsme měli možnost vyhledat záznamy o deportacích židovských obyvatel z celého světa. A nejen to. Dokonce jsme zjistili něco o projektu drobných pomníčků umístěných v chodnících, tzv. Stolpersteine, které jsou k nalezení po celém Německu a dokonce i u nás. Navštívila nás také dvojice učitelů a díky jejich programu jsme se dozvěděli pár nových věcí o Německu.
V Bonnu, kam jsme se vydali následující den, nás čekalo Muzeum německé historie. Naše výprava se rozdělila na dvě skupiny a v čele se zkušenými průvodci jsme prošli celou expozici. Ačkoli šlo jen o dějiny Spolkové republiky Německo a místy Německé demokratické republiky, dozvěděli jsme se spoustu nových a pro některé neznámých informací. Únava z náročného týdne už se na nás ale začala podepisovat, a proto jsme po prohlídce města dostali volný čas na samostatný průzkum.
Pátek nás překvapil dost nepříznivým počasím. Po ránu jsme se sice účastnili vyučování, takže jsme byli v teple, ale kolem poledne jsme vyrazili na další prohlídku. Tentokrát nás čekal bunkr, nebo spíše celé podzemní město, fascinující budova z dob studené války. Nikdy nevyužitý úkryt měl kapacitu až 2000 lidí a byl plně vybaven pro každodenní život. Poté jsme sešli dolů po silnici, při jejíž stavbě byl nalezen objekt našeho dalšího vzdělávání - ruiny staré římské vily. Nejen že se díky rozvalinám dal zrekonstruovat možný vzhled celé stavby, ale dokonce se dochovala spousta předmětů, které hodně vypovídají a tehdejší kultuře.
Víkend byl pro nás odpočinkový. Zamračenou sobotu jsme strávili s našimi, už velice blízkými, rodinami a na večer byl naplánován kulturní zážitek - Opera v Kolíně. K majestátnímu románu Lva Tolstého složil Sergej Prokofjev uchvacující hudbu, a tak stvořil dílo Vojna a mír, které obohacuje už několik generací.
A pak tu byla neděle. Balení, loučení, poslední dárky a objetí a nakonec odjezd. Celý tento týden pro nás byl sice nesmírně náročný, ale všichni jsme si ho užili a s našimi výměnnými partnery jsme se sblížili tak, že čekání na jejich příjezd do Prahy pro nás bude nekonečné. Ale teď nám zbylo říct jen Es war eine sehr schöne Woche. Danke sehr und auf Wiedersehen!
Kristýna Šmilauerová
***
Als erster ging mir der Hund namens Sailor schwänzelnd entgegen. Noch fünf Katzen besitzt meine Gastfamilie. Man konnte auch einen Reitsattel in der Ecke sehen, denn, wie ich schon wusste, hat sie auch drei Pferde. Das ist eigentlich ziemlich merkwürdig - als ich meine Mitschüler fragte, ob deren Familien auch Pferde haben, antworteten viele von ihnen positiv. Wie oft trifft man denn in oder in der Umgebung von Prag jemanden, der ein oder mehrere Pferde besitzt?
Kamila Švarcová
***
Haus der Geschichte - úžasné!
WDR: supr čupr!
Ze 3 výměn, na kterých jsem byla, byla tahle nejlepší!
Tahle výměna stojí za to!
(ohlasy z dotazníků)
foto: Klára Vyhnánková, Petr Kubíček
