Tento rok jsem byla jediná studentka, která neuměla německy a zúčastnila se německé výměny do Bad Munstereifelu. Když se naskytla možnost jet do Německa a poznat nové lidi a místa, neváhala jsem a podala následující den vyplněnou přihlášku.

Avšak když jsem se dozvěděla, že nikdo z mých spolužáků nepojede, moje nálada se převrátila o sto osmdesát stupňů a přepadla mě velká nervozita. Už jsem chtěla přihlášku vzít zpátky, ale naštěstí se to nestalo.  Po přečtení několika podobných článků od studentů ve stejné situaci, se mé obavy rozplynuly.

Celé léto jsem si v angličtině povídala s mojí výměnnou partnerkou a nadmíru jsme si rozuměly. Počítaly jsme, kolik dnů zbývá do začátku výměny, a když nadešlo naše setkání, hned jsme si padly do náruče a jely k ní domů do blízké vesničky.

S jejími rodiči a sestrou byla komunikace velmi vtipná. Musím říct, že jsme se hodně nasmáli nad jazykovými rozdíly a chybami, ale nikomu to nevadilo, ba naopak. Já je učila česky a oni mě německy.

Během společného programu mi překlad zajišťoval pan profesor Špaček a kamarádky z vyšších ročníků.  Nikdy se mi nestalo, že bych se kvůli neznalosti němčiny nezapojila do dění nebo si neužívala různé aktivity.

Němečtí studenti byli při prvním shledání překvapeni, že neumím němčinu. Musím ale dodat, že se snažili mluvit anglicky a v několika případech španělsky a rusky :-). Stejně jako v případě mé náhradní rodiny jsme se mnohokrát nad touto okolností i pobavili. Při rozlučkovém večeru jsem už seděla u stolu s rodinami mých německých přátel a velice jsme se bavili. I když mladší bratři (8 a 5 let) mého německého kamaráda neuměli anglicky, dělali jsme na sebe obličeje. Vždyť existují i jiné způsoby dorozumívání.

Opouštěla jsem Bad Munstereifel se smíšenými pocity. Byla jsem neskutečně nešťastná, že tahle část výměny skončila a že Němce neuvidím příštího půl roku, ale na druhou stranu jsem si odnesla moc krásné vzpomínky, které si budu pamatovat na celý život. Nelituji toho, že jsem se zúčastnila, a jestli jste ve stejné situaci jako já, tak neváhejte a jeďte. 

Bára Šindelářová