Student Arcibiskupského gymnázia by měl získat celkový přehled o historickém vývoji od počátku lidských dějin po současnost. Vzhledem ke skutečnosti, že lidské dějiny představují logický sled příčin a následků, měla by analýza jednotlivých politicko – historických fenoménů přispívat nejen k širšímu rozhledu politickému, nýbrž i rozvoji samostatného logického myšlení. Při výuce kulturních dějin by mělo být poukázáno na ty jevy, které vedly ke zrodu specifických rysů mentality příznačné pro tu kterou epochu, jakož i na projevy této mentality v jednotlivých oblastech výtvarného umění, v hudbě, literatuře apod., aby tak studenti pochopili nejširší souvislosti a samu podstatu rozličných kulturních proudů. Studium minulosti by tedy mělo přispět k lepší orientaci v politických, národnostních, náboženských a dalších rozličných problémech současného světa, k pochopení jejich historických kořenů a dějinných souvislostí. Cílem výchovně – vzdělávacího procesu v předmětu dějepis je rovněž (v souvislosti se ŠVP) vybavit žáka klíčovými kompetencemi, a tím ho připravit k celoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění.

Studenti by dále měli být cílevědomě vedeni k tomu, aby dokázali samostatně zpracovat jakékoli odborné téma, což vyžaduje předběžnou znalost studijního využití encyklopedických slovníků, bibliografií, odborné literatury, archivních materiálů, nepsaných pramenů, ale i schopnost praktické aplikace alespoň základních metod a postupů historikovy práce.