V 8:00 jsme měli sraz před školou, odkud jsme dojeli na Vyšehrad. Naší první zastávkou byla Táborská brána. Je pojmenována podle cesty, která vedla z Tábora do Prahy. Bránou jsme prošli na nádvoří, kde na nás čekalo další zastavení. Jedličkův ústav je škola pro děti a mládež s tělesným handicapem a naproti Ústavu je dům, ve kterém žila Popelka Biliánová. Sbírala pověsti z celé Prahy, ale nejvíce z okolí Vyšehradu. Pokračovali jsme na konec nádvoří a potom přes most na jehož konci byla další brána. Leopoldova brána, byla postavena v 17. století císařem Leopoldem. Byla hezky zdobená a na krajích měla chrliče. Bránou jsme prošli do areálu Vyšehrad.

Další zastavení byla rotunda svatého Martina. Ukazovali jsme si na ní prvky románského slohu. Dali jsme si u ní skupinové foto a vyrazili jsme k dalšímu stanovišti, což byla barokní kaple Panny Marie Šancovské. V kapli prý byla socha Panny Marie, která uzdravovala nemocné lidi. Vedle kaple byl nádherný výhled na celou Prahu. Poznávali jsme různé památky jako jsou třeba Emauzy, Pražský hrad, Petřín s Hladovou zdí, kostel sv. Mikuláše a další.

Došli jsme k předposlednímu zastavení – kovovým vrátkům, což byl dříve vchod do kostela Stětí sv. Jana Křtitele zbouraného v 17. století. O pár ulic před námi byl náš cíl - bazilika sv. Petra a Pavla. Vnitřní velice bohatá výzdoba působila na každého jinak. Někomu připadala úchvatná, na někoho působila přezdobeně. Na každém zastavení nás pan profesor Soukup zahrnul množstvím zajímavých informací.

Na konec našeho výletu jsme si zašli na zmrzlinu, ale já si dala čokoládové lízátko. Jakmile jsme všechno snědli, rozešli jsme se každý svým směrem. Výlet jsme si moc užili.

Za 1.B Amálie Čeřovská a Majda Čermáková