30 let AG - absolvent Ondřej Suchánek

Téma: 

Na začátek tě poprosím, aby ses nám představil.

Jmenuji se Ondřej Suchánek, AGčko jsem zdárně dokončil na první pokus v roce 2014 (k podivu všech včetně mě). Už od gymnázia se věnuji osvětlovací technice, v posledních letech primárně pro filmovou a reklamní tuzemskou tvorbu. Vždy jsem byl spíše technicky zaměřeným studentem, což jsem na konci léta s oblibou připomínal každému, kdo se mě kdy snažil naučit latinu nebo němčinu - zúčastněným se zpětně omlouvám. 

Řekneš mi nějakou svou vzpomínku na gymnaziální léta? 

Za osm let s jednou partou lidí toho člověk zažije opravdu mnoho a asi už nedokážu vybrat konkrétní a publikovatelnou vzpomínku k obsáhlejšímu vyprávění. Ze střípků, co mě napadají, určitě rád vzpomínám na spoustu času svých rodičů v kabinetě němčiny, kde každé sezení paní profesorka Špačková zahajovala množstvím čokolády “na nervy” pro všechny přítomné. Dále pak třeba předávání ocenění JuniorErb v rezidenci primátora, kde byl výborný catering. V neposlední řadě samozřejmě celou řadu kulturních, vzdělávacích a v jistém ohledu i degustačních expedicí naší třídy po krásách Čech a Německa.

Ocenění JuniorErb jsi dostal za web, který jsi vytvořil pro simulaci státu/ekonomiky v rámci školního projektu Společnost. Jaké to bylo? Mělo by smysl něco podobného provozovat pravidelně?

(Dobové články na školním webu a zde)

Na projekt “Společnost” si vzpomínám docela dobře, se sklony k podnikání to bylo mému srdci a systému přemýšlení blízké. Upřímně - zpětně ale myslím, že to až tak velký dopad nemělo. Úzký okruh zájemců to nadchlo, ale fungovalo by to jen v případě zapojení násobně většího množství studentů, kdyby život Společnosti dodávala širší komunita. Trochu na vážnosti ubíral fakt, že šlo vlastně o hru, a starší studenti gymnázia možná chtějí víc. 

Myslíš, že by bylo prospěšné obecně na školách gymnaziálního typu nabízet aktivity zaměřené na podnikatelskou činnost (třeba Centrum Fiktivních Firem)?

Určitě ano, a myslím, že čím méně by tam figurovalo to slovo “fiktivní,” tím lépe. Pokud za školu gymnazijního typu považujeme za školu se všeobecným zaměřením, tak by jistě podnikatelský seminář našel hlavně u vyšších ročníků svoje zájemce. Určitě nejsem jediný, kdo po maturitě plynule navázal na OSVČ, a praxe jako vyznat se v daňovém přiznání, jak fungují zálohy na sociální a zdravotní pojištění u studentů a u nestudentů, nebo volba mezi fyzickou a právnickou osobou může být v životě mnohým užitečná. Příprav na vysokou školu je ke každému oboru spoustu a na tuto životní cestu prakticky žádná.

Co bys řekl že ti AG dalo, nebo jak tě nasměrovalo?

Jak jsem již zmínil, nebyl jsem nejpilnější student v budově, a proto mezi věci které mi AG dalo asi nezařadím znalosti učebních osnov. V praxi bych nyní využil primárně angličtinu a zrovna tam jsme měli trochu smůlu na často se střídající učitele, což v kombinaci s mým ležérním přístupem k učivu nebyla šťastná kombinace. Nicméně primárně mi AG dalo kamarády, kolegy a vlastně i můj aktuální profesní obor.

Pokud vím, začal jsi podnikat už během studia na gymnáziu. Jak ses k tomu dostal a jak začátky vypadaly?

Je to tak. Poprvé jsem si ke svému budoucímu podnikání čichnul v dubnu 2012, tedy dva roky před maturitou, na školním představení hry Macbeth. S Karlem Körberem, profesorem IVT, jsme tehdy dali dokupy vše, co jsme po škole našli a bylo možné to rozsvítit, a mě to hrozně bavilo. První zakázku jsem sice získal až o rok později, ale alespoň byl čas objevovat principy fungování osvětlovací techniky a shánět si vlastní lampy. Na živnostenské oprávnění (a následně na svojí první  kontrolu finančního úřadu) jsem si sice musel počkat do 18 let, ale trochu podnikat se mi dařilo i předtím. Například jsem nakupoval techniku přes bazarové portály ze zrušených diskoték a klubů, vše doma vyčistil, zprovoznil, nafotil a zas rozprodal. Během roku 2013 se pak podařilo technicky zaštítit kolem šedesáti malých akcí, v roce 2014 už přes sto padesát, a to včetně prvních nasvícených natáčení, což je obor u kterého jsem do budoucna zůstal.

Jak vypadá tvoje podnikání teď?

Aktuálně po čtyřech stěhováních skladu sídlíme v hale v Chrášťanech, nedaleko Zličína. V objektu máme parkoviště na vozový park a půjčovnu s více jak čtyřmi sty kusy malých i velkých reflektorů a s několika tisíci kousky dalšího osvětlovačského materiálu. Dále pak je v hale filmové studio, které jsme s kolegou založili tak čtyři roky zpátky. K dnešnímu dni jsme s naší partou zvládli zajistit techniku pro více jak 4000 projektů. Povětšinou jde o reklamní tvorbu, ale příležitostně děláme i filmy, seriály nebo zahraniční projekty. A byť to všechno může znít skvěle, tak spousta věcí je stejných jako na začátku - musím být tak trochu účetní, skladník, uklízečka a osvětlovač v jedné osobě, což má samozřejmě stále stejný negativní dopad na volný čas a baterku v telefonu. 

Studoval jsi na vysoké škole? Považoval jsi to za potřebné, přínosné?

Ano, studoval - konkrétně ČVUT/FEL - Elektro­tech­ni­ka, ener­ge­ti­ka a ma­nage­ment. Aktivně jsem docházel studovat cca týden, pak ještě následoval týden nepříliš poctivé docházky a začátkem dalšího kalendářního roku mi byl s jedním získaným kreditem můj život studenta ukončen, pro což mám určité pochopení. Zajímavá zkušenost to byla, přínosná a potřebná asi ne. Čímž samozřejmě nechci znevážit vysokoškolské vzdělání obecně, ale studovat přímo můj obor nejde, narozdíl třeba od kamery, střihu, zvuku, produkce, takže jakýkoli titul nikdo neočekává ani nevyžaduje.

Co takové podnikání, jako je to tvoje, obnáší? Může to (u)dělat každý?

To je poměrně komplikovaná otázka. Obnáší to primárně obrovskou časovou investici, trpělivost a tvrdohlavost, a to obzvlášť pokud člověk nezačíná s velkým kapitálem a musí si poradit se vším sám, od účetnictví, přes komunikaci s klienty až po samotnou realizaci prvních zakázek. Na obecné rovině tedy podnikat může každý, kdo má dobrý nápad. V praxi to určitě není život pro každého, leckdo bude radši v klidu zaměstnán s jistotou vždy stejné mzdy a pevnou pracovní dobou. A já mu pak budu občas tiše závidět!

Galerie: 
Obrázek k článku 30 let AG - absolvent Ondřej Suchánek