Kdy vám někdo naposledy četl?

A hrál k tomu na svítící skleničky?

6.C si užila obojího při pořadu Franz Kafka, Volume 5, kdy bylo lze naslouchat hlasu Jana Slováka, předčítajícího z Deníků, z korespondence, z Rozjímání a dalších drobných – neikonických! - Kafkových textů.

Franz pozorně pozoroval dívku v tramvaji, dohadoval se s Felicií Bauer o frekvenci jejích dopisů, přál si, aby se jeho otec tak nerozčiloval a nepřenášel pak nedobrou náladu na rodinu, pochvaloval si pražské plovárny i to, že konečně překonal stud se tam objevovat, tak hubený a nezdatný… Kéž by se mohl stát Indiánem, vždy pohotovým, „předkloněn ve vzduchu na pádícím koni, stále znovu by se zachvíval krátkými otřesy země, až by pak nechal ostruhy ostruhami, neboť žádné ostruhy nejsou, až by pak odhodil uzdu, neboť žádná uzda není, a zemi jak hladce vysečenou step by před sebou už skoro neviděl, již bez koňské šíje a hlavy.“

Tak jsme ve tmě poslouchali a Jan Burian hrál na ty skleničky.

Martina Moravcová