Cílem bylo vytvořit „dada židli“, takovou, která by zobrazovala rutinní předmět v nové perspektivě, z neobvyklého úhlu pohledu.

Prvním krokem bylo, že jsme se prozíravě rozdělili do zajetých pracovních skupin, vyzkoušených a bezpečně osvědčených od dob primánských let, načež jsme se pokusili dát volný průchod všem nápadům a záchvatům inspirace, přehmatům, omylům a nezamýšleným důsledkům a pochopitelně i prvku náhody.

Během čtyř hodin vznikly čtyři unikáty.

Dvojice studentek vytvořila past na muže, „zdobnou“ židli znázorňující atraktivní ženu, přitažlivou svým zevnějškem, ovšem pro muže nebezpečnou (až osudnou), vinou ostrých hřebů na sedátku.

Skupina chlapců se rozhodla převrátit role a vytvořila živou expozici, člověka opírajícího se o zeď, s židlí trůnící na klíně.

Hlouček studentů ztvárnil židli jako produkt firmy IKEA, ovšem na rozdíl od švédského řetězce tvořil v dadaistickém duchu.

Čtveřice studentek se smyslem pro školní rozpočet využila židle bez sedátka a vytvořila unikátní multikulturní stoličku s nápisy „Posaďte se“ v různých světových jazycích, spojující znepřátelená etnika v době vyhrocené globální situace univerzálním smyslem pro humor.

Některé projekty stále čekají na dokončení, nicméně většina studentů má svůj střet s moderním uměleckým směrem popírajícím všechny konvence zdárně za sebou.

Výsledky stojí před učebnou výtvarné výchovy ve čtvrtém patře.

Za sextu B

Zuzana Rosenbaumová

P.S. Na závěr jedna dada báseň, která vznikla rozstříháním textu Otčenáše, vložením do klobouku a náhodném losování slov, které jsme znovu sestavili v báseň.