Dne 1. března 2017 proběhla na New York University Prague ve spolupráci s Prague Institute for Democracy, Economy and Culture konference na téma politiky Spojených států amerických a jejich budoucnosti po nástupu nové administrativy prezidenta Trumpa. Konference se měli možnost zúčastnit i dva zástupci Arcibiskupského gymnázia.

Debaty, kterou po úvodním slovu rektora univerzity pana Jiřího Pehe moderovala profesorka a novinářka Veronika Bednářová, se účastnili pan Alexandr Vondra, pan Michael Žantovský, kteří jsou oba někdejší velvyslanci České republiky ve Washingtonu, a pan Tomáš Klvaňa, profesor a žurnalista.

Pan Klvaňa ve své řeči nastínil strukturu současné politické situace ve Spojených státech, jak ji na základě svých studií chápe a jak ji také popisuje ve své knize The Trump Phenomenon. Podle této teorie „Trumpova fenoménu” byl nový prezident Spojených států zvolen díky kombinaci kulturních, ekonomických a sociálních změn, které jsou všechny způsobeny a podpořeny post-gutenbergovským fenoménem, tedy masivním šířením informací po síti.

V dalším projevu vyjádřil pan Žantovský své přesvědčení, že onen zásadní faktor, jenž rozhodl prezidentskou volbu, byl pocit nejistoty, kterým trpí značná část Trumpových voličů. Tento pocit se projevuje téměř na všech úrovních myšlení jedince - na úrovni kultury, na úrovni úvah o budoucnosti, na úrovni chápání lidské identity.

Pan Vondra tuto interpretaci současné situace podpořil, avšak uvedl současné rozpoložení americké společnosti do přímé souvislosti s osmi lety administrativy prezidenta Obamy. Podle pana Vondry byla Obamova politika natolik liberální, že otřásla základy tradiční americké společnosti, a proto je nyní reakce voličů takto radikální. Sám pan Vondra uvedl, že daleko raději by v Oválné pracovně viděl sedět guvernéra Jeba Bushe, senátora Rubia či senátora Cruze, tedy Trumpovy oponenty v primárkách, avšak současného prezidenta považuje za lepší možnost, než byla ministryně Clintonová. Pan Vondra dále uvedl, že Donalda Trumpa vidí jako radikální vyjádření Jacksoniánské zahraničněpolitické filosofie, jak ji popsal Walter Russell Mead, tedy Trumpova budoucí politika bude sice orientována směrem dovnitř, avšak spojenecké závazky nepřeruší. Tento názor hájil pan Vondra hlavně při debatě o budoucnosti Severoatlantické aliance. Otázkou zůstává, zda-li v budoucnu bude zahraničně-bezpečnostní strategii určovat odborná část Trumpova kabinetu, kterou tvoří generál Mattis, generál Kelly a viceprezident Pence, kteří všichni věří v kolektivní obranu a myšlenku Severoatlantické aliance. V tento scénář doufá pan Vondra. Druhou možností je však naplnění Trumpovy předvolební rétoriky, dopady na Alianci pak mohou být zásadně negativní.

Debata byla od poloviny trvání konference natolik vyostřená, že část auditoria vedená žurnalistou Alexandrem Tomským na protest opustila sál. Pan Vondra následně čelil sérii dotazů liberálně orientovaných studentů univerzity, přičemž podporu v sále mu nevyjádřil skoro nikdo. V tomto duchu se nesl celý zbytek debaty, která byla občas zpestřena pokřikem a spontánním vyjádřením souhlasu či nesouhlasu s právě vyřčenou myšlenkou.

Celá konference přinesla mnoho myšlenek, které byly navzájem konfrontovány a popírány. Avšak díky tomu jsme mohli tříbit své vlastní názory, a proto bychom rádi poděkovali paní profesorce Moravcové, že návštěvu konference zprostředkovala. V době, kdy mnoho lidí věří, že demokracie prochází těžkou zkouškou, a snad ještě více lidí ztratilo v demokracii svou víru, je více než kdy jindy potřebné poskytovat a šířit relevantní a pravdivé informace. Pokud totiž má demokratická společnost tento boj ustát, jedná se o individuální zápas každého, kdo v ni věří. Jak řekla velvyslankyně Jeane Kirkpatricková: „Demokracie nejenom vyžaduje rovnost všech lidí, ale také neotřesitelné přesvědčení o každém jedinci, který jedině tak potom dosáhne rovnosti.”

žáci Richard Mašek a Katarzyna Molga