Ve vlaku:
Kdy budete vystupovat?, ptá se paní s kočárkem, aby mohla včas uvolnit chodbičku.
Příští hodinu, odpovídá pohotově jedna z kolegyň.

Rozesmáli jsme půlku vagonu. Tak začal náš kantorský výlet. Trasa vedla údolím Komořanského potoka kolem sportovního letiště na Točné, přes keltské hradiště Šance na Zbraslav. Sluníčko nám zpříjemnilo letošní mrazivý začátek jara. Cestou jsme obdivovali sněženky, ledové rampouchy v korytě potoka, svěží zeleň nově vyrostlé trávy a ochutnali planě rostoucí pažitku. Někdo si i zaskákal přes potok. Zastávka u studánky s básničkou od Jana Skácela nás příjemně naladila, u tradičního ohýnku jsme se zahřáli a posilnili.

Bylo nám hezky, krásně jsme si provětrali hlavy, popovídali a načerpali nové síly. Díky Zdeňkovi za obětavou organizaci!
Jana Ernyeiová