I tak šlo vnímat odpoledne prožité s kolegy na sluncem zalitých lukách a ve zlatých lesích mezi Vltavou a Berounkou, kam jsme se pod vedením Zdeňka Lauschmanna vydali na tradiční kantorský výlet.

Termín byl turistickým matadorem našeho učitelského sboru zvolen skvěle. V době těsně před vrcholem šílenství spojeného se závěrem čtvrtletí jsme vycházky mohli využít k doplnění sil tak potřebných při tvorbě a opravování čtvrtletních písemných prací. Nepřišli ale jenom ti, kteří se spurtu před rodičovskými schůzkami doposud aktivně účastní, ale i ti, kteří patří mezi jeho pamětníky. Mezi nimi nás svou vitalitou až skoro zahanboval takřka devadesátiletý kolega Antonín Fingerland. Na cestu se pak s námi vydali i dva účastníci, kteří se na vzdělávání v lavicích zatím připravují ve školce a kteří doprovázeli jednu z našich kolegyň.

Za pomyslný vrchol letošního kantorského putování by nejspíš každý z nás označil něco jiného. Někdo dlouho nezapomene na stromy hýřící barvami a daleký výhled do údolí Berounky, druhý na prudký traverz podzimním lesem, jinému třeba vytane na mysli táborák nedaleko Jíloviště nebo chuť padaných jablek, která jsme si dali cestou. Alespoň jeden silný zážitek si však odnáší každý z patnácti účastníků a všichni se těšíme na jarní setkání.

Ondřej Špaček