Klasik by řekl do třetice všeho dobrého. V našem případě se nemůžeme než k tomuto tvrzení přidat, leč předem zdůrazněme, že slovo dobrý je adjektivum podstatně nevystihující naše pocity. Je-li některý čtenář již věrný školním stránkám, zví, že stejně tak předloni jako loni, udála se na Fakultě stavební ČVUT v Dejvicích soutěž středoškoláků ve stavbě dřevěných prototypů staveb Hala roku. A AG na ní již potřetí mělo své zástupce. Připomeňme, že složení týmu zůstalo po tři roky neměnné, tj. dvě nadšené konstruktérky Sára Váchová a Bětka Musilová a jim sekundující stoický statik Vojta Stluka.

Letošní ročník zvedl laťku náročnosti opět o trochu výše. Úkolem bylo postavit dřevěný jeřáb, který překlene plochu 500 × 1 000 mm a zároveň bude s co nejnižší hmotností schopen unést co nejvyšší zátěž na konci svého ramene. Podíl zátěže a hmotnosti modelu pak stanovuje tzv. efektivitu modelu. Zásadním problémem tohoto roku byla tedy práce s momentem síly (to je ta prokletá páka:). Náš jeřáb byl sestaven z tenkých smrkových a modřínových tyčí pospojovaných Cremonovými trojúhelníky (již několikrát zmiňovaný princip stožárů VN), momentová statika byla částečně zajištěna protizávažím, největší podíl na ní však měly provázky ukotvené u paty nosného sloupu. Ten se – poněkud netradičně – během testování nezasypával pískem, nýbrž šrouboval přímo do podlahy.

Po několika dopoledních přípravy a stavby jsme výtvor zatěžovali v pátek 11. 4. Jeho hmotnost byla něco přes 1 340 gramů, na výšku měl úctyhodných 1,82 a rozpětí 1,12 metru. K organizované zkoušce jsme byli vybráni hned jako první. Stali jsme se tím ale černým koněm soutěže, jelikož nikdo takovou výdrž modelu nečekal. Jeřáb před svojí destrukcí unesl přes 20 kg a dosáhl efektivity přes 15, což nám zajistilo průběžné stupně vítězů přes polovinu času trvání zatěžování. Teprve na konci se před nás dostalo několik výtvorů studentů povětšinou SOŠ (dlužno podotknout, že vítěz měl efektivitu okolo 49, což bylo více než efektivita nejlepšího modelu vysokoškoláků). Přesto naše výsledky úplně nezapadly! Mezi gymnázii jsme skončili druzí, vyhráli jsme bodování za kraj Hl. m. Prahy a v konečném pořadí jsme obsadili 12. místo ze 47 (mimochodem, mezi studenty VŠ bychom byli sedmí).

Naše výsledky však zaznamenávají stoupající trend (pro připomenutí: první rok jsme neunesli ani nejnižší požadovanou váhu a loni jsme skončili lehce za polovinou), což dokazuje schopnost aplikovat teoretické znalosti do praxe. To budiž naléhavou výzvou všem nadšeným kutilům a hračičkům, stejně jako znuděným fyzikům a matematikům: neseďte jen v lavicích a pojďte si všechno vyzkoušet v praxi. Vždyť někomu se musí také předat žezlo, jelikož – maje opět v ústech klasikova slova – v nejlepším se musí přestat a nás za rok čeká maturita:-).

Vojtěch Stluka