O akci 4. Expedice Beškov 8. - 9. 6. 2024
Sobota dopoledne
Ráno jsme vyrazili autobusem z pražského Střížkova a jelikož jsme měli místenky, tak jsme si mohli v plném autobuse i sednout. Po hodinové jízdě jsme vystoupili na zastávce Dubá, Deštná a pokračovali pěšky kousek po žluté do osady Vrabcov. Bylo třeba počkat na zbylou část skupiny, která musela jet jiným spojem. Po setkání nedaleko památného smrku vedoucí zahájil expedici tradiční Pamatovačkou, Odhadovkou a dnes také tzv. Mozaikou – každý si během dne vybere nějaký svůj zážitek či hezké místo a večer o tom poví ostatním.
Prvních pár kilometrů se neslo v duchu hledání důkazů o přítomnosti zvířete, protože těch se týkala Odhadovka. Nedaleko obce Dražejov jsme na pasece v lese narazili na krásné náprstníky a v obci, kde jsme si u opravené kaple dali svačinu, jsme si povídali s pánem opravujícím nově koupeného starého Land Rovera.
Po dalším zdolaném kusu cesty jsme poprvé uviděli hlavní cíl Expedice – mohutný Beškovský vrch. Také jsme se už blížili k zřícenině hradu Kluk, kde snad přenocujeme. Z údolí se nabízely dvě cesty jak se tam dostat, jedna delší a méně strmá a druhá skrz roklinku značně obtížnější. Vláďovi se ta druhá líbila a dodal, že když je to expedice, tak by se měla zkusit zdolat. Jelikož jsem ji taky chtěl vyzkoušet, tak jsem se k němu přidal a vyrazili jsme. Nakonec jsme se vyškrábali na zříceninu a počkali na zbytek skupiny. Matěj Bartoš, 5.A
Sobota odpoledne
Odpoledne, po utáboření na zřícenině hradu Kluk, po občerstvení a osvěžení u místní studánky, nás nohy konečně zavedly na majestátní Beškovský vrch. Celá výprava šla nalehko, batohy jsme nechali na Kluku, protože nás čekal terén místy hodně náročný i bez těžkých batohů, natož s nimi.
Na vyhlídce poblíž vrcholu jsme se nejdřív kochali okolní krajinou a kvůli Odhadovce hledali Házmburk (byl tam). Výhled odsud byl opravdu k nezaplacení – Vlhošť a Ronov, Sedlo, Buková hora, Milešovka a jiné. Pak jsme si užívali lezení po skalách, prolezli jsme rozeklaný vrchol a nakonec jsme se vrátili na modrou značku, u které prý mají být borůvky (podle 4 turistek s modrými pusami). To se také splnilo a my jsme se nabaštili skoro dosyta. Pak ovšem nastal divoký a strmý sestup mezi skalami jak se dalo – bylo to docela dobrodružné, ale zvládli jsme to.
Po návratu na Kluk následovalo stavění stanů a přístřešků, pro rychlíky i chvíle nicnedělání. Pomalu se schylovalo k večeru, rozdělal se oheň a každý si něco opekl nebo uvařil k večeři. Po jídle jsme se všichni pohodlně sesedli kolem ohně a vzájemně sdíleli nejhezčí okamžiky dne – to byla ta ranní „mozaika“, do které každý přispěl svým kamínkem. Tradičně se u ohně také zpívalo a nesměla chybět ani pohádka na dobrou noc se sladkým voňavým čajem. Šli jsme spát unavení a zároveň nedočkaví, jaká dobrodružství nám přinese následující den. Michaela Břízová, 3.B
Neděle
Druhý den jsme se po teplé noci vzbudili s dobrou náladou. Opustili jsme naše tábořiště, které jsme podle jalovce pokřtili „Jalovcový Kluk“, doplnili jsme vodu ve známé studánce a vydali jsme se po zelené k jihu. Po příjemné cestě lesem, kterou jsme si demokraticky odhlasovali, jsme se zastavili u rybníčku pod hradem ouska – bohužel ale nebyl koupací. Chvíli jsme pobyli a pak jsme započali namáhavý výstup k hradu a do kopců tzv. Housecké vrchoviny. Po cestě jsme se zastavili na skalní vyhlídce, kde jsme si dali oběd. Odtud byl vidět náš včerejší Beškovský vrch a kopce z něho pozorované včera, nejblíž Říp. Také už to bylo jen kousek na hrad Houska. Tam jsme se ještě dojedli zmrzlinou a podívali jsme se k severu na Lužické hory.
Pokračovali jsme dál kolem tříboké kapličky – po hřebíncích a úbočími malebných houseckých kopců s různými výhledy, mj. na Vrátenskou horu s rozhlednou. Kromě nádherných luk jsme viděli i opravdovou vlčí jámu (kolem byla spousta občerstvujících borůvek) a vyšplhali jsme se na tzv. Zkamenělý zámek, do skály vytesaný. Ke konci cesty jsme procházeli kolem farmy, takže jsme napočítali ještě spoustu důkazů zvířat do naší Odhadovky. Potom už jsme došli na autobusovou zastávku v Ráji. Zde byla odměněna Odhadovka i Pamatovačka a rozdána výstupní „ňamka“. Poté jsme nasedli do busu a vydali se na cestu přes Mělník domů.
Byl to zase povedený výlet a už se těšíme na prázdniny.
Markéta Svatušková, 5.B
* trasa celkem 27 km, nastoupáno celkem m (dle Stopaře – mapy.cz)
** Pamatovačka: Ptáte se mě, co je štěstí? Je to naslouchat písni mladé dívky, která se vzdaluje poté, co se nás zeptala na cestu. /Li-Po, 8.stol., Čína/
Co se chystá v létě:
Z Maďarska do Polska 2-12/8 - pěší putování napříč Slovenskem
(doplnil Z.Lauschmann)