V pondělí šestého března se naše třída, 2.A, sešla na Bořislavce. Pocity byly smíšené, někteří z nás se těšili, některé osoby pesimistického smýšlení to spíše viděly bledě. Všichni jsme měli ale jistá očekávání. Chystali jsme se totiž na dva dny na duchovní obnovu do kláštera v Tuchoměřicích. Jak jsme překonali tu mačkanici v autobuse, vše už bylo skoro jako z pohádky. Téměř do slova, protože tématem naší duchovní obnovy byl první díl Narnie, Lev čarodějnice a skříň. Na plánu bylo shlédnutí filmu, jenže ještě před tím jsme se rozdělili do týmů, přičemž každý tým měl jednoho svěřence – jednu klíčovou postavu z filmu. Týmů bylo celkem šest a postavy byly pan Tumnus, královna Jadis a čtveřice sourozenců. Potom už následoval film. Každý tým si měl sledovat svou postavu. Ale zároveň taky relaxovat, samozřejmě. Po obědě, který byl mimochodem vynikající, (akorát ti, co drželi půst, si moc nepošmákli), jsme se vydali ven. Šli jsme na hřiště, ale cestou jsme museli plnit nejrůznější úkoly, jako třeba pomoct Lucince vrátit léčivý lektvar do lahvičky. Samozřejmě po týmech. Když jsme dorazili na hřiště, měli jsme v zásadě volný program. Hezky jsme se provětrali, zahráli si hry, vyřádili se. Po návratu do kláštera (to už jsme byli pěkně vyhladovělí) nás čekala zrada. Dovnitř ke svačině jsme se mohli dostat jen pomocí čtyřmístného kódu. Když se ho konečně podařilo odhalit, dostali jsme se k vytouženému jídlu. Čekalo nás ještě pár úkolů, než jsme si mohli oddáchnout. Poté začaly přípravy na mši, která byla sloužena v tamějším kostele sv. Víta. Při večeři jsme dostali další velký úkol – v týmech vymyslet dvě scénky (a zahrát je). První měla znázorňovat nějaký důležitý moment v příběhu „naší“ postavy, druhá zase měla být zpracována jako alternativní konec, „co by kdyby“. V mezičasech jsme hráli Městečko Palermo, které se stalo jakousi „dominantou“ našeho pobytu. Poté jsme si předvedli scénky (které byly mimochodem úžasné) a den zakončili několika koly Městečka.

Ráno se konala nepovinná mše, po které následovala tvorba týmových erbů. Každá skupinka si to vyložila po svém a tak každý erb byl opravdu jedinečný a originální. Ještě před obědem zbyl čas na hlavní bod programu, a to debatu ohledně charakteru postav. Některé názory byly opravdu hluboké, nakonec jsme se vlastně dostali do nitra duše našich postav. Samozřejmě jsme to brali i z pohledu křesťanského, protože s touto myšlenkou byla Narnie napsána. Potom přišlo balení, oběd, a po něm bylo na výběr mezi vycházkou a nebo hrami v klášteře. Vzhledem k tomu, že se mezitím spustil deštík, tak většina zůstala vevnitř. A hrálo se… Palermo, jak jinak. A to nám vydrželo až do konce. Před odchodem jsme se rozloučili s našimi skříněmi a vydali se na autobus. Cestou tam proběhlo vyhlášení celoprogramové hry a to už bylo vážně skoro všechno. Ještě nás tedy čekalo mačkání v autobuse, což jsme ale vlastně, jako jedinou nepříjemnost, všichni nakonec vypustili.

Za 2.A, velké díky bratrům Hyacintovi a Filipovi, paní profesorce a všem co nám umožnili tyto dva dny v klášteře strávit.

Justýna Tůmová