Letošní výlet s tombolou, který připomněl výlet konající se před osmi lety, začal ve vesničce Řevnicích, do které všech 25 lidí přijelo vlakem. Poté, co jsme dorazili na konec Řevnic, jsme si řekli Pamatovačku* a rozdělili se do dvou týmů – Modrého a Červeného království. V těchto dvou týmech jsme si napřed vymysleli a zakřičeli pokřiky. Hned pak jsme se pustili do sbírání březové kůry na polední oheň a skončilo to remízou – hromádky byly stejně veliké.

Poté jsme se vydali dále, podél zamrzlé říčky Kejné. Nad starou vodárnou začíná strmá a hluboká rokle se spoustou spadaných stromů, takže je dost neprůchodná. Výš na Kejné je boční ledopád, který jsme obhlédli a starší účastníci tam slaňovali. Hned nad ním jsme uspořádali tombolu, prémii za nejpřírodnější dárek získal Karel, který donesl jablečné křížaly.

K závěru rokle s rezavým ledopádem zbýval kousek, ale žebříky už tam nejsou, takže se zase slaňovalo. Také se dalo slézt lesem nad ledopád, kde jsme našli pod pařezem kešku.

Dále jsme se vydali na místo oběda, oheň od nasbírané kůry krásně vzplál. Po obědě jsme si zahráli hříčku Pět věží, kterou slavně vyhráli Červení. Pak už jsme se pustili rovnou dolů k nádraží – pěšky nebo na něčem, lopaty a pekáče jely jako blesk.

Výlet se velice vydařil a troufám si tvrdit, že se všem moc líbil.

Anemarie Černohorská

*Cítit se špatně je zvyk. Být šťastný je také zvyk. Volba je na nás.