Sraz byl na Hlavním nádraží, v dolním vestibulu, u tabule s odjezdy. Jeden člen zájezdu přišel již tradičně pozdě, ale po jeho příchodu jsme mohli vyrazit na nástupiště. Jeli jsme se společností Leo Express. Po tříhodinové cestě jsme dorazili do Kopřivnice, kde nás v Hotelu Stadión čekal oběd. Po obědě jsme se vydali oklikou po městě k lanovému centru, kde všichni, až na jednoho člena výpravy, absolvovali (mimo jiné) asi dvanáctimetrový skok na laně. V areálu lanového centra jsme si mohli také vyzkoušet lukostřelbu. Po skončení programu jsme šli oklikou přes Bezručovu rozhlednu, s krásnou kulturní vložkou, zpět do hotelu a na večeři. Po večeři jsme hráli hry. Potom jsme si šli lehnout.

Příběh pokoje 113

Dva nejmenovaní žáci III.B o půl čtvrté ráno vnikli do mého pokoje, poté co jsem navzdory jejich špitání, které se z jejich pokoje krásně neslo až ke mně, konečně usnul, vzbudili mě i Jakuba a nyní čekají v chodbě mého pokoje, aby se mohli vyplížit ven a dostat se do pokoje číslo 102, ve kterém si chtějí "vystřelit" z Ondřeje Macešky. Akce jim naštěstí nemůže vyjít, protože v pokoji 102 mají zamčeno.

Den druhý

Po chutné a výživné snídani jsme obdrželi potravinové balíčky s obědem a šli na výlet. Po vyčerpávajícím výstupu na Velký Javorník jsme si u rozhledny dali oběd a vyrazili dál. Cestou dolů jsme zažili mnohá další dobrodružství, o kterých se zde nebudu rozepisovat, ale hlavně dorazili do Štramberka, kde nás kvůli zlomenině opustil nejváženější člen skupiny, Vojtěch Břeň. Po této nepříjemné události jsme si všichni šli koupit nejlákavější pochutiny, jaké může tento kraj nabídnout, a těmi jsou Štramberské uši. Nemuseli jsme se ani moc snažit s hledáním pekáren, protože byly ve městě doslova na každém rohu. Poté co si každý koupil alespoň dva balíčky těchto sladkostí, jsme vyrazili do hrnčířské dílny, ve které jsme dostali přednášku o základech výroby keramiky a mohli jsme si i zkusit práci na hrnčířském kruhu. Nakonec jsme vyrazili směrem k okraji města, kde nás čekala jízda na čtyřkolkách. Nejdříve jsme absolvovali malý tréninkový okruh a poté jsme přešli na skutečnou dráhu. Po této poslední aktivitě jsme již vyrazili zpět do Kopřivnice, dali si večeři a zahráli několik velice vtipných her, u kterých jsme se všichni velmi pobavili.

Den třetí

Po ranním probuzení jsme dostali snídani, sbalili si věci a rozloučili se s hotelem i tímto půvabným krajem. Cestovali jsme opět vlakem Leo Express, se kterým jsme po zhruba tříhodinové cestě dorazili do Prahy, všichni jsme se rozloučili a vyrazili směrem k vlastním domovům.

Filip Dobrovolný