Ve dnech 15. - 25. 5. navštívila skupina 30 studentů naší školy bretaňské město Rennes a její okolí. Oplatili tak návštěvu svým francouzským kamarádům, o které se předtím starali v Praze. Skupinu doplnily čtyři studentky z gymnázia Sladkovského. Některé dojmy z Francie tak, jak to prožívali naši studenti:

Procházka po Rennes
Město Rennes jsme navštívili v úterý 17. května, druhý den naší výměny. Naše procházka začala v zahradě Thabor a skončila v galerii umění. Městem nás provázel francouzský profesor, který se jmenoval Bernard. Navštívili jsme například klášter, kostel, prefekturu, palác svatého Jiří, starý bazén, baziliku svatého Petra, radnici, divadlo-operu z 19. století, náměstí parlamentu, náměstí Hocha, náměstí svaté Anny a muzeum Beaux-Arts.

Zahrada Thabor byla veliká, ale zato moc hezká. Nacházely se v ní stromy a také klece ve kterých jsme viděli hodně ptáků. Dále jsme viděli klášter svatého Melaina, kde se můžete vidět fresky z patnáctého století. Mě osobně překvapil nejstarší bazén v Rennes, který je dodnes v provozu a můžete si v něm bez problému zaplavat. Naše další zastávka byla u paláce svatého Jiří, dříve to byl klášter ale dnes je to požární stanice. Ale je možné, že když se sem vrátíte za pět let uvidíte hotel s pěti hvězdičkama. Dále následuje radnice, kde se můžete nechat oddat. Poté jsme navštívili náměstí prlamentu. Toto náměstí má dva významy: reprezentovat Bretagne, ale i celou Francii. Zároveň je toto náměstí symbolem Bretagne. Poté náměstí Hoche. Hoche, to byl generál v době revoluce. Následovalo náměstí svaté Anny, kde si můžete jít sednout do creperie a nebo si nakoupit knihy. Naší procházku jsme zakončili v galerii, kde jsme viděli spoustu hezkých a zajímavých obrazů, dokonce obraz od Picassa!

Podle mého názoru, to byl skvěle strávený den. Viděli jsme hodně památek, na které může být Rennes právem pyšné. Zároveň jsme se hezky prošli za pěkného počasí. Tento den se mi moc líbil.
Marie Viganová

Pouť přes dunu Svatého Michala

Ve čtvrtek jsme se vypravili na krásný místo, horu svatého Michala. Potom jsme se přesunuli k písečné duně. Šli jsme bosi pískem a moc jsme si to užívali. Náš průvodce byl milý a dozvěděli jsme se od něj spoustu nových informací. Např.: že je to poutní místo a nebo nám vyjmenoval všechna různá nebezpečí (pohyblivé písky, silné rychlé a přesouvající se řeky a příliv, který člověka dokáže doslova uvěznit).
Podle mě to byl nejlepší den vůbec, protože jsme si to moc užili a nikdy předtím jsme nic takového nezažili...
Julie Chlebovská, Soňa Soukupová

Les Brocéliande

Les Bróceliande je velmi důležitou součástí Bretaně. Rozkládá se na 7500 hektarech. Můžeme v něm nalézt krásnou a neporušenou přírodu, ale nejdůležitější jsou legendy s ním spojené, a to příběhy o Králi Artušovi a rytířích kruhového stolu.

V srdci lesa se nachází Barentonská fontána. Je spojená s legendou o Ivanovi, rytíři se lvem. Součástí legendy je plochý Barentonský kámen, když jej postříkáte vodou z fontány, propukne velká bouře. Dalším prvkem jsou bublinky ve vodě, které prý mají moc vyplnit všechna tajná přání návštěvníků.
Dalším místem v lese Bróceliande je Údolí bez návratu. Nachází se poblíž městečka Tréhorenteuc. Toto přírodní údolí je pokryto borovicemi a skálami. Je to krásné a klidné místo. Podle legendy zde čarodějka Morgana uvěznila své nevěrné milence. Ti, kteří v údolí byli uzavřeni, již neměli žádnou naději na návrat. Ale tyto kouzla později byly sejmuty rytířem Lancelotem.

Na závěr je třeba zmínit, že les Bróceliande je uveden v dílech středověké literatury. Navíc je důležitou součástí bretonského kulturního dědictví. Místí lidé věří v legendy tohoto lesa.
Návštěva lesa se mi líbila, je to příjemné a klidné místo s kouzelnou atmosférou. Ale podle mého názoru jsou legendy příliš komplikované a nesmyslné. Ale chápu, že právě tyto legendy tvoří atmosféru lesa a jsou jehonedílnou součástí.

Veronika Bartošová 

Další dojmy našich i francouzským studentů najdete na adrese: http://praguerennes.blogspot.com/

Organizátorský tým:
Renata Šagátová, profesorka FJ
Eliška Navrátilová, profesorka FJ
Jiřina Cvachová, profesorka fyziky