ŽEŽULSKÝ MARATÓN 17.4.2010
Nádherné počasí, kouzelná krajina, prima lidičky

Jarní maratóny bývají dost podobné, ale zřejmě to nezmenšuje jejich oblibu. Jak jinak by 27 osob vstávalo skoro ještě v noci kvůli brzkému vlaku do Senohrab? A 26 z nich došlapalo přes hory doly až do Rostoklat - dobrých 44km. Dalších 19 výletníků se přidalo na 13.kilometru ve Stříbrné Skalici jako půlmaratonci, takže vyhlídkový vrch Žežule (432m) u Kostelních Střimelic zažil rekordní návštěvu.

Část malebné trasy připomněla předloňský maratón Voděradský - včetně poledního ohně v údolí pod vrchem Karkoškou. Znovu jsme také obdivovali stoleté čtyřicetimetrové velikány v rezervaci Voděradské bučiny. I na novou hříčku došlo - Titoro se hraje s citrónem: náš se rozpadl po 1.kole, ale lepicí páska z lékárničky ho zachránila ještě aspoň na 1 reprízu. Měkká a už docela hustá tráva pak zlákala ke dvěma směnám drsné Kabíly.

Ti, kdo vydrželi až do konce, určitě nelitovali. Už jen ty balvany v korytě říčky Šembery a celé to údolí, anebo pravá románská bazilika v Tismicích - kde se vzala v malé vesnici tak unikátní stavba? Ale navíc jsme prožili překrásný západ slunce ještě za nízké hřebeny lesů a nástup noci už v polabské rovině. Tam je nebe závratně vysoké a hvězdy svítí jakoby z hloubky; večernice Venuše zářila jako kometa a Mars se Saturnem se také činili. Byl to trochu neobvyklý, ale působivý závěr tohoto podniku.

Chvála Pánu za ten krásný den a za celý letošní jarní maratón! Zdeněk Lauschmann