Kurz primy B Arcibiskupského gymnázia ve Štěkni
Termín: 8.9.-10.9.2010
Vycházeli jsme s loňské dobré zkušenosti uspořádat odděleně kurz pro primu A a B, což se nám i letos osvědčilo.
Doprava: tam i zpět vlakem z Prahy do Čejetic s přestupem v Protivíně
Jako dopravní prostěrek bychom i napříště doporučili vlak, protože cesta se dá zpříjemnit hrami či hraním na kytaru a banjo. Pro cestu tam uspořádali septimáni hru, při které je - zatím neznámé - primáni měli rozeznat mezi ostatními cestujícími a to podle barevných indicií. Když si mysleli, že našli septimána - tajného agenta, ověřili to primáni tajným heslem.Čekání na přestupu jsme si cestou tam zkrátili seznamovací hrou, cestou zpět fotbalem - pokud jdete za nádražím víceméně rovně skrze zástavbu, dorazíte na hřiště.
Z nádraží v Čejeticích jsme došli 2 km pěšky do Štěkně, batohy nám tam i zpět dovezli zaměstnanci kláštera.
Ubytování: v klášteře sester řádu Congregacio Jesu
Ubytování v klášteře nám velmi vyhovovalo, i studenti chválili krásné prostory, světlé pokoje a dobrou kuchyni. Není problém domluvit časy jídel podle programu. Přestože jsme v objektu kláštera nebyli sami, ale s meditačním kurzem, nedošlo k žádným konfliktům zájmů, kromě toho, že jsme bohužel nemohli používat sál, kde by byla lepší akustika.
Doprovod: Učitelé Vanda Vilímová, Jaroslava Vanišová, František Míček, Helena Klikarová a na jeden den Zdeněk Vavřín
Septimáni ze VII.A Jan Schröffel, Dominik Weinhold, ze VII. B Žofie Nedbalová a Anna Skalická
Jak již bylo zmíněno, letos se kurzu prim, po domluvě s Františkem Míčkem, zúčastnili čtyři studenti septim. Pokud to bude jen trochu možné, velmi doporučujeme toto uspořádání zachovat. Studenti septimy byli neustále v kontaktu s primány, bydleli s nimi na pokojích, vedli jejich skupinky a významně se podíleli na programu a jeho realizaci. Fungovali a budou fungovat jako starší kamarádi a rádci primánů nejen během kurzu, ale i ve škole.
Program: byl rámcově vymezen předem, ale z velké části dotvořen na místě s nezanedbatelným přispěním septimánů
Odpoledne a večer po příjezdu byli vyhrazené pro seznamovací aktivity a hry, studenti byli také rozděleni do čtyř skupin. V těchto skupinách jim bylo zadáno nacvičit divadelní scénku a zjišťovali jsme jak moc se studenti poznali v rámci skupiny (aktivitami typu: jeden zástupce skupiny jednotlivě pojmenuje další členy a řekne, kolik mají sourozenců apod.). Poté s velkým úspěchem následoval venkovní sportovní program, který připravily Žofka a Anička (např. na začátku má každý zezadu upevněný šátek, úkolem je zmocnit se šátků co nejvíce spoluhráčů; skupince stojící v řadě vedle sebe se šátky sváží nohy k sobě, úkolem je dojít na určené místo). Večerku jsme stanovili na 22h a nebyl problém s jejím dodržením, jednak protože na pokojích bydleli i septimáni, jednak proto, že studenti byli unavení.
Čtvrtečního budíčku se ujali Honza a Dominik s kytarami, které zpěvem doprovázeli studenti primy. Páter Míček sloužil mši v klášterní kapli, při které ministrovali noví žáci primy B. Následovalo kreslení osobních erbů, kdy poté každý vysvětlí, co na erbu má a proč a umístí ho na zem, kde se mohou tvořit skupinky erbů, které obsahují podobné motivy. Přišli jsme na to, že naše třída má mnoho společného a každý se zařadil do nějaké skupinky. Nakonec jsme mohli konstatovat, že i skupinky lze propojit. Dále si prima B určila třídní pravidla, jejich přepsání do konečné verze následovalo po návratu. Protože bylo i nadále pěkné počasí, mohli si studenti zaběhnout do blízkého lomu pro předem ukrytý poklad. Odpoledne patřilo bojovce, kterou přijel připravit Zdeněk Vavřín. Studenti ji absolvovali ve dvojicích, vybíhali po čtyřminutových intervalech a čas před odstartováním jsme si krátili vybíjenou. Na trati studenti plnili různé úkoly, odpovídali na otázky (týkající se okolní krajiny a přírody) a dosahovali rafinovaně umístěných stanovišť. Větší počet doprovodu je také více než vhodný k zajištění bezpečnosti na trati. V cíli každá dvojice získala bonusovou šifru (s tajenkou ať žije 1.B). Po večeři následoval táborák, pečení buřtů, zpívání s kytarou a noční bojovka, která byla jen krátká a měla trasu značenou světelnými tyčinkami. Všichni studenti byli stateční a došli si až na konec pro svoji odměnu - nerozsvícenou tyčinku, se kterou si ještě užili dost zábavy.
V pátek jsme měli velmi málo času, protože jsme opouštěli klášter již v 11,45, abychom stihli vlak ve 12,30. Ráno po krátké venkovní sportovní hře následovaly divadelní scénky. Aktivity jsme zakončili psaním vzkazů na papíry, které jsme všichni měli přilepené na zádech. Zásadní pravidlo zde znělo: jen positivní vzkazy a komentáře! V tento moment jsme mohli sečíst body, které jsme jednotlivým skupinkám přidělovali. Hodnocen byl také pořádek na pokojích. Poslední, co jsme tak stihli před obědem, bylo vyhlášení pořadí a předání cen, které vyšly na každého, protože si myslíme, že všichni se zasloužili o příjemný průběh seznamovacího kurzu. Specielní kategorii samozřejmě tvořili septimáni, kteří, jak už bylo zmíněno, byli velmi nápomocní. Protože nám i tentokrát zaměstnanci kláštera odvezli batohy, nebyl dvoukilometrový pochod nijak náročný (pouze jednomu studentovi se udělalo nevolno, ale i přesto statečně došel na nádraží). Cesta zpět byla proložena vyplňováním dotazníků (Co se vám líbilo, co by jste pro příští primány doporučili změnit a různé), ze kterých nám vyšlo, že studenti byli s programem spokojeni k nejčastěji zmiňovaným zlatým hřebům programu patřila bojovka, spolu s táborákem a noční bojovkou. Nejčastější návrh byl prodloužit trvání kurzu přidat osobní volno. Jako už cestou tam si studenti mohli zazpívat.
Vanda Vilímová
