Korunní kolokvia potřetí
Korunní kolokvium se konalo ve čtvrtek 26. listopadu 2004, téma znělo: Historie trestního postihu, hostem byl prof. JUDR. ThDr. Miroslav Zedníček.

Děkuji panu prof. JUDR. ThDr. Miroslavu Zedníčkovi, že přijal pozvání na naše další Korunní kolokvium. Seznámil nás s účelem trestu a upozornil, že tresty vždy odpovídají úrovni společnosti.
Dozvěděli jsme se, jak postih chápala archaická trestně právní kultura či jaké duchovní tresty a za co existovaly v izraelském právu. Zde byly pro nás jistě zajímavé formy exkomunikace (při exkomunikaci na třicet dní bylo např. povoleno hovořit s exkomunikovaným na vzdálenost dva lokte, tedy asi čtyři metry; o prokletí rozhodoval desetičlenný soudní sbor a jakýkoliv styk s prokletým byl nedovolený, nesměl jít do chrámu ani do synagógy; při zavržení byl zavržený symbolicky odsouzen ke kamenování a nikdo mu nesměl jít na pohřeb, na rakev mu byl dán kámen; pozoruhodný byl tzv. trest věčného zapomenutí apod.), ale i hrdelní tresty či peněžité. A co se týká krevní msty, ani Mojžíš se neodvážil tento zvyk zapovědět.
V právu římském byl trest chápán jako očištění kolektivu od zločinu a pachatel by zasvěcen božstvu. Pan profesor zmínil i stručnost římského trestního jednání a superkrátký rozsudek - ad crucem. Christianizací římského práva došlo k jeho zmírnění, takže už nedocházelo např. k zašití pachatele do pytle se zmijí, opicí, kohoutem či psem apod. Římské právo ovlivnilo morálku majetkovou i právo kanonické.
Trestní právo kanonické vyšlo z práva izraelského a je třeba podotknout, že vždy dává prostor pro nápravu. Kromě jiného jsme se např. dozvěděli, jakých zápovědí se týká exkomunikace a že se nejedná o vyloučení z církve (to principiálně není možné), co je suspenze a interdikt, kdo může interdikt vyhlásit. Zvláště pro historiky byla důležitá informace, že když byl např. v době života Jana Husa vyhlášen interdikt nad místem (což už podle současného Kodexu kanonického práva není možné), nešlo o zákaz sloužení mší sv., zákaz círk. pohřbů, svateb apod., jak to uvádějí učebnice dějepisu, ale že např. mše sv. musely být jednoduše konány, tedy bez hudby, zpěvu. - Kdo přišel, je informován podrobněji.
Dotazy směřovaly zvláště ke kanonickému právu. Mnozí z nás se domnívali, že výše zmíněné tresty jsou záležitostí jen hluboké minulosti a současnosti se už nedotýkají. Přestože v některých případech bývá i dnes např. trest exkomunikace veřejně vyhlášen, pan prof. uvedl i důvody, na základě kterých k veřejnému vyhlášení nedochází. Ptali jsme se i na tresty smrti v současném civilním právu, ale i na to, jaké je při trestech zatížení psychiky u mužů a jaké u žen apod. Pan profesor dotazy zodpověděl s osobitostí sobě vlastní.
Díky panu profesorovi jsme si ujasnili mnohé otázky, často zcela přehodnotili své dosavadní znalosti.
V podobně příjemné atmosféře, v níž proběhlo toto Korunní kolokvium, se budeme těšit na další setkání nad novým, věřím že stejně zajímavým tématem.
V. P.

Čtvrteční kolokvium, v němž vystoupil jako host pan profesor Zedníček, seznámilo posluchače s historií udílení trestů v oblasti civilního i církevního práva. Diskusní část programu odhalila však u samotných reprezentantů profesorského sboru rozsáhlá bílá místa na mapě jejich povědomí, neboť někteří z nás kladli otázky, z nichž jasně vyplývalo, že pojmy jako interdikt či exkomunikace patří stejně jako klatba výlučně do období středověku, k čemuž se ovšem statečně přiznali. Podobně nevalné to asi bude s dalšími znalostmi v oblasti kanonického práva.
V této souvislosti bych chtěla připomenout, že se na našem gymnáziu před několika lety konala odborná přednáška, která se velmi zasvěceně a pro naše potřeby vyčerpávajícím způsobem zabývala právě touto tématikou.
E. Š.

Koncem listopadu jsem měl možnost zúčastnit se dalšího Korunního kolokvia, tentokrát na právní téma: Historie trestního postihu.
Host, prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zedníček, předložil přehled vývoje trestu a jeho chápání od dob babylónského práva, přes právo izraelské a římské, po právo kanonické a jeho výraznou změnu v podobě Kodexu kanonického práva za papeže Jana Pavla II. Vyjasnil také některé pojmy, jako exkomunikace, interdikt a jejich chápání v dějinách církve. Na závěr byl dán prostor pro dotazy posluchačů, kterých se prof. Zedníček zhostil způsobem sobě vlastním.
Celé kolokvium proběhlo ve velice příjemné a tvůrčí atmosféře, dozvěděli jsme se a ujasnili si mnohé informace. Myslím si, že Korunní kolokvia jsou místem vzájemného obohacení a všem doporučuji jejich účast.
O. M.