Deštivé počasí zrcadlí pocity, které desítka umělců zažívá, když je jí řečeno, že se kvůli nepřízni počasí program přesouvá, namísto Stromovky, do učebny výtvarné výchovy. Průtrž mračen ale neznamená, že by měl den přijít vniveč, a tak se nám naskytne jedinečná příležitost si vyzkoušet, jaké to je malovat dlouhým štětcem ( = štětcem přilepeným na dřívko), na stojanu.

V úterý se již počasí umoudří, a tak je nám dopřáno se projít po zoologické zahradě v Tróji, a, při notné dávce štěstí, se pokusit naskicovat co nejvíce zajímavých zvířat. Skici zvířat jsou jako pokémoni… každý jich chce mít co nejvíc a co nejlepší.

Den na to jsme ale raději zvolili poněkud klidnější cíl - galerii Kunsthalle a její výstavu nesoucí název “A nic nás nerozdělí”, kde jsme měli tu čest obdivovat propracovanost abstraktních děl umělců Anny Evy Bergmann a Hanse Hartunga. Posezení se skicákem v ruce, kávou na stole a pohledem na historické centrum Prahy z Malé strany bylo příjemnou tečkou za tímto poklidným dnem.

Městská krajina je krásná, ale snadno se okouká, a tak nás to ve čtvrtek opět táhlo za přírodou, tentokrát do botanické zahrady. Řekněte mi, jak si má člověk vybrat jednu krásnou rostlinku, když se mu chce namalovat všechny, které potká?

V poslední den našeho kurzu jsme měli nesmírnou čest se setkat s Františkem Matouškem a jeho inspirativním džínovým uměním. A jelikož tématem celého našeho týdne byla krajinimalba, vyzkoušeli jsme si také jednu v plenéru namalovat, konkrétně ve Stromovce.

Celý tento týden byl inspirativní a obohacující, a nesl se ve velmi přátelské atmosféře, za což bychom chtěli moc poděkovat paní profesorce Peterkové, která zařídila tak skvělý program a provedla nás jím. Velký dík také patří všem spolužákům, kteří se svou účastí podíleli na tvorbě nových a příjemných zážitků.

Anna Zavřelová, Anna Marie Smolíková, 6.A